Včelaření byl můj velký koníček již od dětství. Začínal jsem 10 letech s 3 včelstvy a v roce 1989 jsem vstoupil do Českého svazu včelařů. Postupně jsem stav včelstev rozšiřoval a začal se včelařením zabývat na profesionální úrovni. Bylo potřeba sjednotit úlovou soustavu. Úly si vyrábím sám.Rozhodl jsem se pro rámkovou míru 39 x 24 cm v tenkostěnných a zateplených nástavkových úlech na 11 rámků. .Včelstva jsem si rozmnožil na současný stav včelsteva mam na 3 stanovištích. A také se zaměřují na chov včelích matek včely kraňské
Včelaří opravdu kdokoliv a kdekoliv, ať už je to jeho zájmovou činností, nebo zaměstnání.
Jak to se včelařstvím vypadá dnes?:
včelařů je okolo 50 000 a včelstev je okolo 500 000
98% včelařů jsou členy Českého svazu včelařů
organizace ČSV je i ve světě obdivovaná
průměrný věk včelařů je okolo 60.-ti let
chov včel je návykový a léčí
chov včel je finančně podhodnocený
včelstev i včelařů v ČR pomalu ubývá
včela opyluje 95% všech rostlin
Albert Einstein řekl: "když vymřou včely, lidstvu zbudou jen čtyři roky života"
prvními včelaři byli brtníci, kteří vykrádali hnízda včel v lesích
první úly se nazývají kláty, což jsou duté kmeny od starých stromů opatřené stříškou a česnem
Včelařme ekonomicky
Možná říkáte svému provozu provoz tradiční. Myslíte tím neustálé přetírání úlů a zpravování starého nářadí, také konání nepotřebných činností, u kterých jen ztrácíte čas, které by se prostě dali nahradit moderním a efektivním způsobem. Tradice ale netkví v zastaralých metodách, a proto bychom se jich neměli držet.
Proč včelařit namáhavým způsobem s pěti včelstvy, když můžete při stejném výkonu včelařit se včelstvy deseti. Nezáleží na tom, jakou budete mít technologii, jestli úly Dadant, nebo Langstroth, jestli budete mít medomet diagonální, nebo tangenciální, ale záleží na tom, v čem se nejméně nadřete. Řada včelařů používá pro uspokojení touhy plnit si svůj koníček takových nestydatých předmětů, které se ani se včelami neslučují, že mi je až za ně docela líto.
V dnešní době nám zákonodárci přihráli nemalé sousto. Využijme tak dotací a pořiďme si z nich třeba jen ten medomet na elektrický pohon. Uvidíte, jakou budete mít z něho radost. Najednou to půjde lehce.
Bez využití techniky se konkurenci nelze ubránit už pomalu ani u těch menších provozů, které zprostředkovávají prodej medu ze dvora. Schválně, za kolik prodáváte váš med. Nepodceňujete se moc, nebo je to tím, že máte obrovskou konkurenci? Když většinou odněkud přijde názor „vylepši si ten tvůj provoz“, tak se hned ozve reakce: „a kde na to mám jako vzít?“ Je to tak těžké dát si zásadu, že například pod 150 Kč za kilo medu nejdu. Proč máme celou ČSV, když někdo musí prodávat med, jakožto hlavní surovinu příjmu, ve výkupu za 50 Kč za kilo. Stanovme si prosím alespoň minimální hranici ceny medu na 100 Kč/kilogram, abychom byli schopni stále obnovovat své pracoviště. Vždyť konkurenci si děláme sami sobě, protože lidé v mnohých případech pochopili, že ty patoky v hypermarketech nejsou medy, ale barevné cukry. Ukažme lidem správnou cestu. Včelařů je málo, a to hlavně proto, že je to neperspektivní obor, co se ekonomiky týče. Můžeme si ale za to opravdu sami. Právě toto století nám dává takové příležitosti, které povedou k razantním změnám. Chyťme je za pačesy a konečně ze včelařiny těžme, než abychom ji pořád museli dotovat svými silami. Doufám, že si mnozí tuto reportáž vezmou k srdci.
Včelařme moderně a neházejme klacky pod nohy sami sobě.
